Kubafest - Rozhodli jsme se, že chceme dělat radost jiným (1. část)

Už to taky cítíte? Už to na vás leze? Jaro a blížící se léto? Už se na ně těšíte a nemůžete se dočkat? Letní festivaly. Krása muziky na čerstvém vzduchu. Pojďme si tedy zkrátit čekání přátelským povídáním se dvěma Jakuby, Olejníčkem a Hajasem. Pořadateli jednoho z nejpříjemnějších letních festivalů u nás, Kubafestu, jehož stránky najdeš zde: www.kubafest.com..

Kubafest vlastně začal úplně kouzelně, původně jen jako menší oslava svátku Kubů s nějakým tím pivkem, na které zahráli vaši známí se svými kapelami. Napadlo vás někdy, že nebýt tohoto oslavného setkání dvou Kubů, tak tady dnes Kubafest vůbec nemusíme mít, nebo máte za to, že by jste časem něco dali dohromady i tak, třeba i s jiným názvem?

Kuba O: Celé to vyplynulo spíš ze situace, která panovala na Bruntálsku v oblasti kultury, a to obecně a nejenom té alternativní, undergroundové nebo jak jinak to vhodně nazvat. Vůbec nic se nedělo. Žádné koncerty, těch pár kapel zavřených do sklepů a garáží nemělo, kde hrát pro lidi, kromě zkušebnových pařeb pro nejvěrnější. Ta oslava svátku už byla jenom taková vhodná záminka konečně něco udělat. Bylo nám jasné, že pokud nezačneme něco dělat, tak se nic nezmění.

Kuba H: Vzhledem k tomu, že jsem vždycky prahnul po uspořádání větší akce pro kamarády a známé a Kuba O. je jedním z nich, tak bych určitě někdy nějakou akci udělal a Kuba by se zase motal kolem hudebních nástrojů a já bych v něm zase viděl ten velký potenciál při řízení hudební scény a zase by vznikla ta důležitá jiskra pro vytvoření něčeho jako je Kubafest. Na názvu moc nezáleží, ten se jenom hodil kvůli datu akce. Vzpomínám si, že se tenkrát koketovalo s "Olbafestem". Skutečně záleží na lidech a na tom principu je všechno postavené.

Teď tady máme dvojdenní festival s hodně kvalitním a zajímavým programem, kde už vystupovali i opravdu známá jména, jako třeba Boo, Zloději uší, Jindra Holubec... To vše už několik let za minimální vstupné, při tom ale také více méně bez sponzorů. Jak je možné, že se vám něco takového daří dělat už několik let bez toho, aby samotná kvalita a příjemnost akce pocítila jakýkoli výkyv směrem dolů?

Kuba O: Hodně důležité je to, že víme, co chceme, resp. známe své možnosti a schopnosti. Takže se neženeme do nějakých riskantních kroků, držíme se toho co umíme a co se osvědčilo. Hlavní je, aby to byla pro nás radost a ne nějaký stres. To se pak pochopitelně přenáší i na účastníky. "Scéna" (budu tomu říkat pro zjednodušení takhle, pojmy jako alternativa, underground nebo něco podobného můžou být vnímány jako zavádějící a nechci vyvolávat nějaké žabomyší diskusní války, ale myslím, že si rozumíme) nabízí opravdu velké množství zajímavých osobností, kapel, různých projektů, je z čeho vybírat, tyhle zdroje se jen tak nevyčerpají.

Kuba H: To by mě taky zajímalo. Ne vážně, je to hlavně o tom co v životě chceš. Rozhodli jsme se, že chceme dělat radost jiným. Pro nás je uspokojení, když někdo přijde a řekne, "Fakt se mi tady líbilo, jsem rád, že někdo něco takového dělá, jen tak dál". Ale technicky je to hlavně tím, že veškerý výdělek jde na vybavení prostoru, kapely atd. tím myslím, že každý kdo pomáhá za to nemá ani korunu. Kubafest už jede nějaký ten čas, stárneme, nevydržíme tolik co dřív a musíme najít nějaké řešení. Bohužel se ale obávám, že kritická místa se do budoucna budou muset obsadit brigádníky. Ale snaha bude vždy taková, aby se co nejvíce peněz dostalo přímo do akce samotné.

Kubafest byl vždycky také akcí, která si krom jiného, drží i punc jakési "čistoty a pohody". Zkrátka, nikdy jste tam neměli žádnou ochranku, nebo něco podobného. Při tom jsem tam ale nikdy nezaznamenal nějakou agresi, nebo že by třeba někoho okradli, jak se to žel na mnohých jiných akcích čas od času přihodí. Myslíte si, že je to složením lidí, kteří na Kubafest jezdí a tím, že ti lidi prostě vidí: "Tady mám akci, kde ke mně pořadatelé přistupují s maximální možnou důvěrou a otevřeností, tak se podle toho taky budu chovat?"......

Kuba O: Asi to tak bude. Já jezdím jako návštěvník na podobné akce a taky jsem se tam nikdy s nějakými problémy, které jsi popisoval, nesetkal. Myslím, že to není nějaká specialita Kubafestu, ale téhle "scény" obecně. Lidi se navzájem dost znají, snaží se k sobě chovat slušně, nefunguje tu psychologie stáda.

Kuba H: Taky jsem si toho už všiml. Je prostě úžasné, jak si lidi samotní pomáhají navzájem. Už se stalo xkrát, že někdo něco ztratil, peněženku, batoh, spacák, klíče atd. ale vždycky se vše dostalo zpět svým majitelům. Teda aspoň nevím o tom, že by někdo něco ztratil a pak hledal a nenašel. Myslím si, že je to tím, že k nám chodí lidi co je baví hudba a kamarádi a nějaká agrese nebo krádeže jsou pod jejich úroveň.

Co se týče návštěvnosti, všímám si, že její počet je už několik let víceméně podobný. Chtěli by jste přes to na váš fest přilákat třeba i více diváků? A co vše by jste pro případnou větší návštěvnost byli schopni a ochotni udělat?

Kuba O: Z hlediska financování je pro nás pochopitelně důležité přilákat takové množství lidí, aby se to celé zaplatilo, nebo abychom aspoň nedopláceli z vlastní zdrojů v takové míře, aby nás to nezruinovalo. Ale nějaké vize, jak na Kubafest přilákat tisíce lidí a udělat z toho masovou akci, to rozhodně nemáme a já osobně tohle fakt nechci, i když bych asi věděl, jak na to. Ale tohle není naše cesta. Já jsem vlastně nikdy nebyl na žádném opravdu velkém festivale, ta masovost a anonymní dav mě dost odrazují. Nejradši mám menší akce, kde se v podstatě všichni znají a tvoří určitou pospolitost. Klidně by mohli ještě nějací lidé přibýt, ale už jich opravdu nemusí moc.

Kuba H: Aby Kubafest byl finančně v pohodě, tak potřebuje těch cca 220-250lidí. Takže nám schází cca 50-80 lidí. Chceme je, ale ne za každou cenu. Myslím si, že se v budoucnosti se tenhle počet dosáhne ale chceme aby lidi přitáhli své známé, protože toto uskupení lidí dělá z Kubafestu jeden z nejbezpečnějších festivalů a chceme aby to tak bylo i nadále.

A byli by jste kvůli zvýšení počtu návštěvníků ochotni jít třeba i cestou, že by jste pozvali kapelu, která vám není moc blízká, ale za to má "jméno"?

Kuba O: Tohle je cesta, kterou bych nikdy jít nechtěl. Zvu jenom kapely, které jsou mi blízké (ideálně jak lidsky, tak hudebně). To "jméno" není moc podstatné, ale zase se to nemusí ani vylučovat.

Kuba H: Myslím si, že tohle není správná cesta. Ale myslím si, že pokud Kubafest vyroste do těch 250 lidí, tak se může pozvat známější kapela. Ale rozhodně nám musí být blízká.

Kapely jsou tím, co dělá festival festivalem. Podle jakého klíče tedy kapely vybíráte? Vím, že mnohé z nich znáte osobně. Jak se ale třeba dostáváte k těm, na které žádné osobní vazby nemáte?

Kuba O: Snažím se poměrně důkladně sledovat, co se na scéně děje, nové zajímavé kapely, akce. Osobně stihnu navštívit fakt jen zlomek akcí, co mě lákají, ale spousta informací se dá získat alespoň zprostředkovaně z internetu. Dost mi taky řeknou postřehy a doporučení nám spřátelených kapel nebo spřátelených kolegů - undergroundových promotérů. Takže se dá říct, že mám vytipované kapely na několik let dopředu a snažím se je poznat blíž ještě než přijedou zahrát na Kubafest.

Kuba H: Já osobně si myslím, že to jsou ti lidi co dělají festival festivalem. Kapely jsou hodně důležité a Kuba O. dělá mimořádnou práci aby to vše na pódiu a za pódiem klapalo a fungovalo I když někdy umí být paličatý, ale to já taky.

Když jsme si nedávno mailovali s jedním z vás, Kubou O., psal mi, že se snažíte také o to, aby ty kapely nebyly lidsky nějací "kokoti". Už se vám někdy stalo, že vás třeba některá kapela takhle po lidské stránce úplně zklamala a nepříjemně překvapila?

Kuba O: Ne, tohle se nikdy nestalo. Jasně, někdo je družnější, někdo zase uzavřenější, ale nikdy se nestalo, že by došlo k nějakému zásadnímu nedorozumění nebo nemilému překvapení. Je to díky tomu, že kapely vybíráme pečlivě a rozhodně ne naslepo. Nikoho k účasti nějak nepřemlouváme, každý dobře ví do čeho jde a co od toho čekat. Rozhodně ne velkou slávu a prachy.

Kuba H: Řekl bych, že ne.

A jsou kapely, s kterýma jste naopak právě přes Kubafest navázali vztahy, ze kterých se vytvořilo i něco, jako dlouhodobější hudební přátelství?

Kuba O: Za ty roky se samozřejmě těchto přátelských vazeb, a nejenom teda hudebních, vytvořila spousta. Třeba u kapel jako jsou Havárna, Negero, Zabloudil, Human Puppet, Social Party, Zloději uší, Kauflant a dalších, věřím tomu, že to je na celý život. Ale není to jenom mezi námi jako organizátory a kapelami, samozřejmě tyhle vztahy vznikají i s pravidelnými účastníky, kteří jezdí z celé ČR a s některými se třeba vidíme jenom jednou do roka, ale vždycky se na to těšíme. Vzniká tady zajímavá síť dobrých vztahů, která vlastně pokrývá skoro celou republiku, to by mě v začátcích nenapadlo ani náhodou.

Kuba H: Myslím si, že největší vztah se navázal s Havárnou, která už je takovým maskotem festivalu a to doslova a do písmene. Jsou to dobří kamarádi a vždy překvapí s něčím novým a hlavně vtipným a zajímavým.

Co takhle být i trošku bulvární...... Které z dosud vystupujících kapel by jste zařadili do pomyslného žebříčku „Největší pařmeni Kubafestu" ?

Kuba O: Tady by se dalo dlouze vzpomínat, takových veselých, pikantních zážitků je více. Třeba Havárna, naši dlouholetí kamarádi a tradiční účastníci, ti nezklamou nikdy, ale trochu jim to kazí bubeník, který je přísný sXe a mimo domovskou kapelu hraje ještě ve veganské palbě Abstinentia. Rozhodně ale nikdy nezapomenu na Kombuchu a jejich veselý zvěřinec. Než jsem to zažil, netušil jsem, že v takovém stavu se dá vůbec hrát, natož odehrát takový parádní koncert. Nezastavilo je ani vravorání a pády z pódia, stateční kluci.

Kuba H: Blaho 19 a Havárna. Nebudu komentovat :-)

Kubafest - Rozhodli jsme se, že chceme dělat radost jiným (2. část)

Tak a teď poslední "kapelní". Máte nějaké dosud nesplněné sny, kapely, kterou by jste na Kubafestu moc chtěli, ale dosud to z nějakých důvodů nevyšlo?

Kuba O: Sice se snažíme držet při zemi, ale nějaké ty sny samozřejmě mám. Určitě bych byl rád, kdyby se na Kubafestu někdy objevila nějaká zajímavá zahraniční kapela, ale i tady u nás je pořád ještě dost kapel, které bych někdy chtěl dotáhnout nebo už jsem je zval, ale z nejrůznějších důvodů to zatím nevyšlo. Za všechny zmíním jediné jméno - Madebythefire, geniální kapelu z Plzně, která už na jedné naší menší akci v Bruntále hrála, známe se dobře, ale termínově to zatím nikdy nevyšlo.

Kuba H: Tam venku je hodně dobrých kapel a určitě bych se jich hodně hodilo na Kubafest. Ale máme přeci jenom omezené možnosti. A myslím si, že Kuba O. to i tak točí dobře.

Pojďme nyní k partě, která se na Kubafestu podílí a určitě zaslouží velký dík. Kolik lidí se třeba přibližně na celé akci podílí a co vše má tahle parta na starost?

Kuba O: Já to beru tak, že se na tom podílí všichni, co tvoří to víkendové společenství, ať už hrají, zvučí, uklízí, zařizují, fotí, čepují pivo nebo se jen baví. Každý svým dílem přispívá ke zdaru akce. Ale samozřejmě je tady takový užší okruh lidí, kteří mají předem dané role a úkoly, kubafestovský štáb, někdy ne zcela diferencovaná a proměnlivá parta nějakých zhruba dvaceti lidí, kteří mají za úkol vytvořit podmínky pro to, aby se vše povedlo. Tohle zahrnuje vše od zajištění prostoru, povolení, výběru kapel, propagace, vybudování zázemí, baru a zajištění jeho provozu, následného úklidu. Kuba Hajas to zdárně řídí, takže tohle asi vyčerpávajícím způsobem zodpoví on.

Kuba H: Je to něco kolem 25 lidí, kteří pomáhají. Někdo víc někdo míň, někdo tamto, jiný tamto. Je to myšleno od plánování, stavění, provozování až po uklízení. Tito lidí mají moje velké díky, protože bez nich by nebylo možné provozovat Kubafest tak, jak jej známe dnes.

A kolik práce znamená festival pro vás dva, hlavní tahouny? Určitě se tím musíte zabývat průběžně celý rok.

Kuba O: Já se zabývám čistě tou dramaturgickou stránkou, ostatní mi v tomhle důvěřují, já zas věřím jim, že ty věci technického, logistického, manažerského rázu zvládnou. Řízení, plánování a rozdělování úkolů je na Kubovi Hajasovi. Ten tohle zvládá skvěle a práce s tím má nejspíš hodně. Pro mě je to celkem zábavné, poslouchám desky, čtu články, chodím po koncertech, určitě bych to dělal, i když by žádný Kubafest nebyl. Nejnáročnější je z těch vytipovaných kapel sestavit tu konečnou nominaci. Dobrých kapel je spousta a prostor není neomezený, takže občas je to opravdu těžké dumání a vážení všech různých pro a proti. Tohle je pro mě vždycky nejtěžší a zabývám se tím průběžně a vlastně skoro neustále.

Kuba H: Co na to říct. Je to hodně lítání, řešení, kompromisování. Každý festival se začíná řešit následující den po skončení předchozího.

Vím, že Kubafestem se teď zabývá Občanské sdružení BRAK, které dělá i jiné akce. Můžete ho nějak blíže představit?

Kuba O: Občanské sdružení BrAK - Bruntálská alternativní kultura vzniklo na základě té kulturní vyprahlosti na Bruntálsku s cílem to všechno a nejlépe celý svět změnit k lepšímu. Po čase samozřejmě přišel střet s realitou, pracovní, rodinné a jiné povinnosti a příležitosti, takže toho času, odhodlání a sil není tolik. Zjistili jsme, že svět teda asi nezměníme, ale tady u nás jsme myslím toho zvládli celkem dost a další lidi inspirovali a ovlivnili, ať už přímo či nepřímo. Takže Bruntál sice není žádná kulturní metropole, ale ve srovnání se situací před pár lety je vidět velký pokrok, objevili se tu noví lidi, kteří se třeba zaměřují na jiné žánry, ale jsou aktivní a něco se děje. Pro mě BrAK a jeho aktivity už není boj, ale smysluplná zábava a ušlechtilý koníček, ale Kubafestu se nevzdáme. A sem tam nějakou menší akcičku pro spřátelené kapely nebo kandidáty na účast na Kubafestu určitě budeme pořád dělat.

Kuba H: BrAK je takové nenápadné sdružení lidí z Bruntálska aby pomohl začlenit alternativní scénu v místě, kde nám je to nejbližší. Díky BrAKu se tomu všemu mohl dát takový formálnější kabát a začít žádat o granty a sponzorské dary. Už se podařilo navázat spolupráci s městem a jednou firmou a do budoucna toho bude třeba i víc.

A pojďme se nyní vrátit zase k samotnému festivalu. Když se za všemi dosavadními ročníky ohlédnete zpětně, které věci vás při organizaci, či průběhu, festivalu, postupem let nejvíce překvapily, a to jak příjemně, tak i v nepříjemné rovině. Jaké věci jste prostě vůbec nečekali?

Kuba O: Rozhodně jsem nečekal, že budu kvůli Kubafestu dělat nějaké rozhovory. (vždyť vám to slibuji už více jak rok-pozn. autora:-) ) Nebo že na něj začnou jezdit lidi z Prahy, Liberce, Českých Budějovic a že těch přespolních návštěvníků bude nakonec většina. Když se to tak vezme, tak na úplném začátku jsme vlastně nečekali vůbec nic, takže to beru jako jedno velké překvapení. Že se prostě dá udělat fungující festival na "zelené louce" bez velkých peněz a zkušeností a není to nic nemožného. Stačí jenom chtít.

Kuba H: Nejpříjemnější překvapení vždycky přichází od návštěvníků. Hrozně se mi líbí jak někteří pomáhají jen tak, jen aby se něco udělalo a mají z toho radost, že můžou udělat něco, co bude pro všechny. Nejméně příjemné chvíle vždycky dokážou připravit tzv. autority (úřady). Laxní přístup a zbytečná byrokracie ale asi v dnešní době to nejde jinak, bohužel.

A jdeme do finále a jako většinou se mnou... Můžete teď oba vyjmenovat své nejoblíbenější kapely, labely ale i jiné umělce, které nejraději posloucháte, čtete, koukáte na ně....? A ve vašem případě i jedna speciální. Které jiné hudební festivaly máte rádi a navštěvujete vy sami?

Kuba O: Svoje nejoblíbenější kapely zvu na Kubafest, takže stačí se kouknout, kdo tam za ty roky hrál. Jinak mám myslím docela široký záběr od vážné hudby přes jazz, folk až k noise a extrémnímu HC. Nashromáždil jsem tolik muziky, že už teď je mi jasné, že to nikdy v životě pořádně nenaposlouchám.

Začínám nostalgicky vzpomínat na doby, kdy nebyly vypalovačky, natož internet, mezi kamarády kolovalo pár kazet a když někdo dotáhl něco nového, hned si to všichni nahráli a všichni to znali. Právě díky rodině Hajasových, která v 80. letech emigrovala do USA, aby se vrátili v letech 90. s obrovskou sbírkou hudby, se mezi nás do Bruntálu dostala téměř kompletní diskografie The Residents, Franka Zappy nebo Captaina Beefhearta, na tomhle a českém androši a alternativě jsme vyrůstali a dost nás to formovalo. Pak už se to začalo tříbit , u mě přibyla Diamanda Galás, Einstürzende Neubauten, šílenosti, co na Vltavě pouštěl Zdeněk Slabý v pořadu Svět jiné hudby, krautrock, freejazz, noiserock, HC punk, postrock, postmetal, sludge atd. Obzvláštní slabost mám pro japonskou hudbu - Ruins, Boris, Envy, Kulara, Gauze, Acid Mother Temple, Losalios, OOIOO, Melt Banana a spousta dalších, Japonci prostě nemůžou zklamat. V současnosti jsou dostupná taková kvanta muziky, až začínám propadat zoufalství a oprášil jsem gramofon a ze všeho nejvíc teď projíždím svou sbírku jazzových desek.

Co se týče literatury a filmů, tak je to u mě taky celkem pestré - zmíním alespoň Gabriela Garcíu Marqueze a jihoamerické autory obecně, Kurta Vonneguta, Cormacka Mc Carthyho, Hermanna Hesseho, E.T.A. Hoffmanna, Gustava Meyrinka, mám rád taky SF a fantasy, drsnou školu - Raymonda Chandlera nebo Dashiela Hammeta. Z filmů opět Asie, hlavně Takeshi Kitano - jeho Kikujiro je podle mě film filmů, dále třeba Tim Burton, Jan Švankmajer, klasikové - Fellinni, Tarkovskij, ale taky třeba comicsové adaptace.

Jak už jsem říkal, vůbec nejezdím na masové hudební festivaly, mám rád menší akce v podobném duchu jako Kubafest, za všechny musím uvézt Oakfest a Krákor, tyhle skvělé festiválky se snažím nevynechávat a doporučuji všem.

Kuba H: Rád poslouchám to, co je dobré, tedy pro mé uši. Zaměřuji se spíše na zahraniční kapely, protože angličtina v hudbě je mi asi nejbližší, tím ale nechci říct, že v ČR nejsou dobré kapely. Ale to co mě nejvíce bere, je asi King Crimson. Knížka, která mě nejvíce zaujala je asi Zámek od Franze Kafky, momentálně ale moc času na čtení nemám. Co se týče jiných festivalů, tak jsem na žádném ještě nebyl ale vzhledem k tomu, že opouštím Bruntálský kraj, tak se snad nějaký ten čas najde abych rozšířil své obzory. Kubafest už nebude v moji režii a proto bych chtěl popřát Kubovi, Vlastíkovi a Marovi hodně štěstí při letošní akci. Tito 3 pánové jsou teď tahouni celé věci a doufám, že ten zápal jim vydrží a že překonají veškeré překážky, které se jim postaví do cesty. Ještě bych chtěl vzkázat některým lidem na Bruntálsku, "nebojte, žába z pramene sesedla a teď už to bude jen lepší!".